Objekt špejcharu, zbudovaný kolem roku 1802 na půdorysu 683 metrů na vyvýšeném místě (návětrném návrší) blízko středu obce Želeč, přestal sloužit svému účelu po roce 2008 a postupně chátral. Změnou majitele v roce 2002 byl postupně v průběhu let opraven do současného stavu. Během rekonstrukce došlo na generální opravu opláštění, přičemž fasádu, která svou výzdobou a barevností (kombinace žluté s bílou) ctí prvky užívané na stavbách obdobného typu v regionu, zbývá dokončit na jedné straně Střecha byla znovu pokryta červenou, pálenou taškou, klempířské prvky jsou z měděného plechu. Vnitřní omítky jsou strukturované, s nátěrem v jemně dvoj až trojbarevném prolínání. V prvním patře zůstalo zachováno původní trámoví a dřevěná podlaha z fošen, citlivě vyspravena a ošetřena tak, aby vznikl reprezentativní prostor, který by co nejlépe vyhovoval požadavkům moderního výstavnictví a zároveň tlumočil věrně starou tesařskou práci. Přitlumený příliv denního světla umožňují původní, malá okna, nerušeně osazená dřevěnými rámy s izolačním dvojsklem. V přízemí, určeném pro přehlídku staré zemědělské techniky, byla na podlahu zasazena dlažba, která svým hnědým odstínem koresponduje s dřevěnými nosnými trámy a stropem. V tomto prostoru proběhla i rekonstrukce nevyhovujícího sociálního zařízení. Budova stojí u hlavní silnice od Plané nad Lužnicí směrem k Soběslavi a Bechyni a je zde místo vhodné jako parkoviště. Z budovy je překrásný výhled do místního kraje – Kozákova.