Vernisáž proběhla dne 31. srpna 2013 v 19.00 hodin ve Špejcharu Želeč. Vystoupila cimbálová muzika VUS Ondráš.

Malířka Alena Čermáková (1926–2009) svůj obdivuhodný talent (studovala na AVU u Jakuba Obrovského) zúročila oslavou práce. Žila v opojení víry, že nový společenský řád – socialismus, zaručí lidem svět bez válek, vykořisťování, nuzoty, s právem na důstojný život a rozvoj vzdělání.

Utrpení z pustošivé války bylo nezhojené a čerstvě přítomné, podtržené ztrátou otce, takže Čermáková ke své oddanosti režimu dospěla přirozeně. Její plátna z padesátých let, zrozená při dlouholetém pobytu v Armádním výtvarném studiu (1953–1960) pod vlivem Jana Čumpelíka a Jaromíra Schoře, nevzdorovala „nové době“. Nešlo o vědomě nesvobodný charakter tvorby, kde by ji limitoval a ukázňoval nový řád – stranicky podbarvená tvorba nebyla v zásadním rozporu s jejím postojem a cítěním. Pokud by nevycházela z vlastního přesvědčení o potřebě tvořit v duchu socialistického realismu, nezanechala by po sobě v této tvůrčí etapě dílo tak silné a působivé (jen někdy zasažené nádechem strojenosti), zároveň však také typické pro odstrašující stalinský diktát v umění.